Historie statku Oblík

Bezlesá silueta dominantního, 509 m vysokého vrchu Oblíku na jižním okraji Českého středohoří je nedílnou součástí krajinného panoramatu města Loun. O jeho mimořádném významu z přírodovědného hlediska hovoří status národní přírodní rezervace. Těleso Oblíku je utvářeno čedičem (odborně: nefelinický bazanit) a vděčí za svůj původ vulkanické činnosti spadající do závěru třetihor.

Ani historie Oblíku není rozhodně bez zajímavosti, a to zejména díky poloze v sousedství královského města Loun. V této souvislosti byl zachycen na rytině Jana Willenberga datované k roku 1604, čímž patří mezi nejstarší vyobrazené hory naší země. Lounští byli a jsou na tento vrch náležitě hrdi, ne náhodou právě odsud vezli kámen pro slavnostní zahájení stavby Národního divadla. Kultovní význam nepozbyl ani v období středověku, o čemž vypovídá záznam z roku 1506 o vysvěcení kaple. Ta sice zanikla za třicetileté války, avšak již v roce 1667 zde byl vztyčen dřevěný kříž. Před polovinou 19. století však tato památka, jejíž základy můžeme na vrcholu Oblíku pouze tušit, opět zanikla. A tak je zde jedinou lidskou stavbou světelný maják určený pro bezpečnost leteckého provozu.

Nejen vrchol hory byl člověkem hojně využíván. V dlouhém období od poloviny 15. do poloviny 18. století se na sluncem vyhřátém jihozápadním úpatí pěstovala vinná réva. Zde se nacházela i stejnojmenná vesnice "Oblík", zmiňovaná poprvé již roku 1335. Za zničující třicetileté války ji však potkal stejný osud jako kapli na vrcholu hory. Ještě do konce 17. století byl na místě zaniklé vsi zřízen hospodářský dvůr, který se tu nalézá dodnes.